Naše hospodaření
Cíle našeho hospodaření:
- Zvyšování půdní úrodnosti, zadržování vody v krajině → absence půdní eroze
- Zvýšení rozmanitosti krajiny a zajištění pestré potravy půdních organismů
- Zdravá hospodářská zvířata a volně žijící živočichové
- Pestrá skladba plodin → střídání produkčních a tržně neprodukčních společenstev
- Trvalá udržitelnost hospodaření
Prioritou v našem snažení je péče o půdu, jelikož na stavu půdy a s ní spojenými záležitostmi záleží úspěch dalších cílů. Půda a vše v ní obsažené, má své vlastnosti a nároky, a ty se postupnými kroky snažíme respektovat, zlepšovat či udržovat. Ke každému pozemku či jeho části, který je svým způsobem jedinečný, přistupujeme individuálním přístupem, kdy půdu vnímáme jako komplex živého a neživého, viditelného či pouhým okem neviditelného.
Zde na základě našich analýz a znalostí určíme přístup, jak dále pokračovat tak, abychom dosáhli lepších vlastností půdy → lepších životních podmínek půdního života → vyšší retenci vody v půdě → absenci vodní eroze → zdravějších a nestresovaných rostlin → kvalitních krmiv a tržních plodin → ekologické a ekonomické udržitelnosti → spokojené krajiny a majitelů půdy. Ač ve velké zkratce řečeno, do detailu nerozebráno – tento nastavený systém nám funguje a proto máme kapacitu pro další rozvoj podniku.
Z pestré směsice plodin, které běžně pěstujeme v naší oblasti zejména na tržní využití se jedná o ozimou i jarní formu pšenice, tritikále, jarní oves, v minimální míře kukuřici a řepku jako přerušovač osevního sledu. Ve větší míře se zabýváme množením půdu zlepšujících speciálních plodin, zejména pícnin, jako jsou odrůdy červeně kvetoucího jetele lučního, více druhů trav, dále modře kvetoucí medonosné svazenky. U všech těchto plodin si testujeme různé odrůdy daných plodin. Mimo tyto cíleně pěstované tržní a krmné plodiny pěstujeme ještě neprodukční směsi plodin pro výživu půdního života a částečně pro tvorbu a zpřístupnění živin pro následné plodiny. Jako podporu rozmanitosti flóry a fauny pěstujeme směsi plodin pro podporu opylovačů, dalšího hmyzu a volně žijící zvěře.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se daří „na poli“, daří se obstojně i v jiných navazujících oborech, jako v našem případě chovu masného plemene Limousine a výrobě obnovitelné elektrické energie v naší malé bioplynové stanici.
U chovu masného skotu plemene Limousine se zabýváme odchovem zástavových býčků a jaloviček. Ty se u nás rodí v předjarních měsících v zimním stání skotu a následně po ukončení telící sezóny v dubnu a květnu zvířata putují na podhorskou pastvu s výhledy na Krkonoše či malebnou okolní krajinu. Zde putují s ohledem na množství a kvalitu píce z pastvy na pastvu, kde přirozeně spásají vegetaci, o kterou se staráme.
Na podzim při stažení z pastvy citlivě oddělíme jalovičky a býčky od matek, část povahově a přírůstkově nejlepších jaloviček si necháme a zbytek v kvalitně narostlém stavu prodáme většinou dlouhodobým partnerům na dokrmení do dospělého stavu. Vlastní porážkou či prodejem hovězího masa se nezabýváme.
Zemědělskou bioplynovou stanici (BPS) využíváme jako diverzifikující zdroj naší komplexní činnosti. Naše BPS je zemědělská, tudíž veškeré vstupy jsou v našem případě striktně rostlinného původu a celý proces je přirozeného charakteru, kdy methanotvorné bakterie z rostlinné hmoty za optimální teploty tvoří methan CH4 a ten jako jediný je spalován v kogeneračních jednotkách, kde tvoří elektrickou energii a technologické teplo. Jako vstupní surovinu pro krmení BPS používáme zejména přebytky travních senáží na travních porostech, jelikož kopcovitá krajina je z velké části zatravněná a není vhodná na pěstování tržních plodin.
Jako doplněk pro krmnou dávku v menší míře využíváme vedlejší produkty při pěstování tržních či semenářských porostů na orné půdě. Představa veřejnosti, že BPS je třeba krmit hlavně kukuřicí, u nás neplatí, jelikož krmnou dávku tvoří u nás kukuřice pouze z přibližně 5-7%. Hovězí hnůj taktéž do BPS nikdy nedáváme, ten končí jako cenné statkové hnojivo na našich polích.
Celý tento systém vyrábí elektrickou energii do sítě a napájí tím v souhrnu celoročně asi 1200-1300 domácností, což v podmínkách ČR je přibližně 3000 lidí. Tuto energii tvoříme 24hodin denně, 365dní v roce bez závislosti na efektivitě větru, Slunce, množství vody a tím jsme výrobci nejstabilnější obnovitelné energie našich přírodních podmínkách.
Jako vedlejší „produkt“ po fermentaci, pro nás velmi cenné hnojivo, produkujeme vyčpělou organickou hmotu – fugát a separát digestátu, které obsahuje pestrou směsici živin v kvalitní formě, protože v procesu fermentace v BPS nedochází ke ztrátě živin (na rozdíl od spaloven), ale pouze části uhlíku, který je následnou fotosyntézou zelených rostlin zpět navracen do těla rostlin – jímáním CO2 při dýchání. Tvoříme tím spolu s hovězím hnojem velmi uzavřený koloběh kvalitních organických a statkových hnojiv na podniku.
Z pohledu bilance živin a organické hmoty vycházíme velmi nadstandardně a celé to dokresluje logický celostní systém péče o půdu.
